Požární hlásiče

 Automatická detekce požáru (za pomoci autonomních hlásičů požáru)

Každý rok zemřou při požárech desítky osob, udusí se zplodinami hoření. Největší nebezpečí hrozí v nočních hodinách (mezi druhou a pátou hodinou ranní), protože možnost zaregistrování kouře je během spánku velmi nízká. Pokud ke zpozorování ještě dochází, tak až při velké intenzitě kouře a tím pádem i velké intenzitě požáru. Přitom by stačilo velice málo a tito lidé by se zachránili. Jaká je tedy možnost ochrany před jedovatými zplodinami hoření? Stačí si koupit a nainstalovat do užívaných prostor autonomní hlásič požáru (který je schopný citlivě zastoupit naše smysly).

Protože jsou bytové požáry charakterizovány vždy velkým vývinem kouře (díky dnes stále více rozšířeným plastickým hmotám které jsou obsaženy v modifikované formě v textiliích, bytových doplňcích i nábytku),  doporučují se pro běžné střežení vaší domácnosti kouřové hlásiče požáru.

Hlásič požáru je schopen detekovat už malé množství kouře, a proto dodává svému majiteli dostatečný čas na to, aby případně vznikající požár sám uhasil, nebo aby zavolal hasiče a sám opustil bezpečně prostor, ve kterém požár vznikl.

Pokud je požár včas detekován tak zároveň klesá výše škody, která je způsobena požárem.

 

Co je to a jak vypadá autonomní hlásič požáru?

Jedná se požárně bezpečnostní zařízení, které v jediné skříni obsahuje všechny části  potřebné pro zjištění požáru a zároveň ke spuštění zvukového poplašného signálu.

Obsahuje

  • senzor
  • hlasitou sirénu (běžně 85 decibelů)
  • zdroj nízkého napětí (baterie 9V, popřípadě tužkové baterie AA)
  • testovací tlačítko
  • světelnou indikaci stavu hlásiče (indikace požáru, nutnosti výměn baterie)

 

Jak funguje opticko kouřové čidlo?

Nainstalovaný bezdrátový hlásič reaguje na nejvýraznější složku požáru - kouř - spuštěním akustického poplachu (poplašný signál).

V případě opticko kouřového hlásiče je metoda detekce přítomnosti kouře (aerosolů ve vzduchu) založena na pohlcení nebo rozptýlený paprsku infračerveného (IR) záření.

Pokud se v dráze paprsku objeví částice kouře, sníží se intenzita paprsku (dojde k pohlcení paprsku částicí kouře) dopadajícího na detektor . Ten vydá impuls k vyhlášení poplašného signálu.

Ve druhém případě je zdroj infračerveného (IR) záření umístěn v těle hlásiče tak, aby paprsek dopadal mimo vlastni detektor. V případě, že vnikne částice kouře do detektoru, odrazí se od jejího povrchu paprsek tak, že část záření dopadne na detektor. V takovém okamžiku detektor předá podnět k vyhlášení poplachu.

Doporučené rozmístění hlásičů požáru

Instalace se provádí ke stropu za použití jednoho až dvou vrutů.
Minimální doporučení rozmístění hlásičů požáru v domácnostech

  • na každém podlaží schodišťového prostoru
  • ložnice
  • dětský pokoj

Optimální rozmístění hlásičů v domácnostech:

  • obývák
  • sklep
  • kotelna
  • půdní prostor  

Jak by mohlo vypadat  rozmístění hlásičů v jednotlivých místnostech Vašeho obydlí si můžete prohlédnout na obrázku.

 

V případě, že máte v domácnosti kotel na tuhá paliva, plynový kotel, karmu (pro ohřev teplé vody), krbová kamna, otevřený krb,  je vhodné umístit do takto vybavených prostor autonomní hlásič výskytu oxidu  uhelnatého (CO), který vzniká při nedokonalém hoření v důsledku nízké koncentrace kyslíku v prostoru hoření. Oxid uhelnatý je vysoce toxický plyn a je životu nebezpečný už nízké koncentraci.

Znázornění vhodného umistění


Detektor není vhodné umisťovat:

  • ve vrcholu půdního prostoru u sedlové střechy (tvar střechy ve tvaru písmene A) a všude tam, kde dochází ke snížené cirkulaci vzduchu (na rozhraní stěny a stropu)
  • v prostorách, kde je zvýšený výskyt prachu a vodní páry (koupelny)
  • v části prostoru, kde dochází k vysoké cirkulaci vzduchu, v blízkosti ventilátorů, tepelných zdrojů (nad topením), zářivkových a výbojkových svítidel a ionizátorů vzduchu,
  • do prostorů s vysokou koncentrací cigaretového kouře, výparů barev, rozpouštědel a výfukových plynů
                           

Detektor také reaguje na zplodiny připálených jídel!

Údržba a péče:

Funkce hlásiče se automaticky trvale kontroluje blikáním světla barevné diody v intervalu 40 sekund.
Správnou činnost se doporučuje ověřit:

  • 1 x týdně stisknutím testovacího tlačítka, tím uvedeme detektor do poplachového stavu (pokud je v síti propojeno více detektorů, zkontrolujeme, zda postupné uvedení každého detektoru do poplachu aktivuje bzučáky všech ostatních detektorů).
  • 1 x měsíčně přiblížením uhašeného kouřícího předmětu do vzdálenosti asi 15 cm po dobu než bude detektor uveden do stavu poplachu

  • 1 x za půl roku přístroj vyčistit vysavačem (bez dotyku hadice vysavače).

Nejpozději po 8 letech výměna přístroje (opravy detektoru po uplynutí záruční lhůty jsou neekonomické).

Jak se na rozmístění hlásičů dívá nová legislativa (VYHLÁŠKA Č. 23/2008 Sb. O TECHNICKÝCH PODMÍNKÁCH POŽÁRNÍ OCHRANY)?

 

Závěrem

Aniž bychom si to uvědomovali, jsou mnohé domácí elektrické rozvody značně přetěžovány. V dřívějších dobách nebyly domácnosti "napěchovány" tolika elektrickými spotřebiči typu: rychlovarná konvice, počítač, fritéza a podobně.

 Cena nejlevnějších autonomních hlásičů je kolem 250 Kč (výše ceny záleží na výrobci a druhu hlásiče). Uvážíme-li, kolik životů a materiálních hodnot lze uchránit včasným zjištěním požáru, dojdeme k závěru, že se jedná určitě o výhodnou investici.